Něco o nás

  Podle psích pravidel žijeme od roku 1983. První pes byl, jako u většiny pejskařů, německý ovčák. 2-ons2Psovitost je strašně nakažlivá, takže nezůstalo pouze u jednoho pesana.  Samozřejmě jsme chodili na cvičák s cílem složit co nejvyšší zkoušku z výkonu a strávit fajn čas se stejně ,,postiženými" lidmi. Naši psi jsou členy rodiny, parťáci  a tak největší motivací a pomůckou při výcviku byl, je a navždy bude pamlsek, oblíbený předmět a pochvala někdy spojená s krátkou hrou. Jistě, jsou situace, kdy vše nejde tak hladce a člověk má pocit, že se ho ti čtyřnozí andílci snaží dostat do blázince, situace při kterých se milujícímu páníčkovi na prchavý okamžik mihne 3-ons3hlavou temná představa naprosté destrukce toho přitrouble se tvářícího tvorečka. Páníček, přesvědčen, že chlupáč tuto nemístnou myšlenku stoprocentně viděl, se minimálně týden hluboce stydí. I to k životu se psy patří. Od našich psů nikdy nevyžadujeme větší výkon  než na jaký opravdu mají, ať už fyzicky nebo psychicky a snažíme se , aby pejsek pracoval s přístupem ,,já chci", nikoli ,,já musím". S každým pejskem máme nějaké ambice, představu jaký by měl být, jakých výsledků, výstavních nebo pracovních, by měl dosáhnout. Ale ne vždy se vše povede a i z nadějného štěňátka vyroste pes, který nesplní ona očekávání. V tomto případě řešíme pouze otázku ,,bude z něj předčasný důchodce, nebo věčné štěně?". Nemusí být šampion, nemusí excelovat v chovu, ale 1-onsmusí se smířit s tím, že s námi prožije celý svůj život. Tak se nám na posteli povaluje již několikátá generace naprosto ,,neužitečných" mrňousů, jejichž hlavní úkol spočívá v nepřetržité asistenci u všeho dění, v hemžení po celém domě, dokonale přesném překážení a motání se pod nohy. Největší poklonou pro nás navždy zůstává výrok našeho přítele ,,Kdybych se měl ještě jednou narodit, chtěl bych být psem u Lednárů". Naše feny německého ovčáka odchovaly úspěšně tři vrhy a na naše nervy toho bylo až moc - březost, porod i odchov, desítky a stovky možností ke vzniku problému. A odchod štěňátek do nových domovů? Nejdříve se těšíte až se  ta tlupa 4-ons1tyranských raubířů rozejde do světa. Těšit se přestanete s příchodem prvního vážného zájemce. Naprosto cizí člověk hodlá koupit jedno z Vašich vypiplaných ,,dětí". Následné výslechy, rentgeny a laboratorní rozbory budoucích majitelů dají pěkně zabrat. Tak již několik let dáváme nervíkům pohov a ve smečce jsou samí kluci. V současné době dva zástupci naprosto úžasného plemene španělský mastin a hemžící se mrňouskové - srnčí pinč a malý kontinentální španěl. S mastiny se věnujeme hlavně výstavám a trošku výcviku ( s ohledem na jejich tělesné možnosti, ty duševní jsou neuvěřitelně obrovské ). Neustále nás svádí myšlenka na fenku, štěňátka......... Tak snad v nepříliš vzdálené budoucnosti uvítáme doma slečnu španělku, zatím si užíváme ,,klidu a pohody" s partou chlapů, trénujeme nervovou soustavu a dokončujeme novou laboratoř na podrobný rozbor nových páníčků.